Snímek o životě předměstských gangů, o cti, o přátelství a o lásce, ale především je to příběh mladíka a jeho útěku z mizerného života pomocí hudby a tance.

Avenues

2. dubna 2010 v 12:16 |  soundtracky z filmu


TEXT

On était cinq on avait rien ou plutôt on avait que nous.
Une poignée de rêves et un monde qui veut pas de nous.
Alors on brûle cette chienne de vie par les deux bouts.
C'est grâce à mes soces que j'suis toujours debout.
A la télé ils parlent de nous dans leurs débats.
Mais pour piger, il faut l'avoir vécu dès le début.
Livrés à nous même, on a formé nos propres familles,
même si les propos varient, le topo reste pareil.
A travers les années que je regarde à droite ou à gauche,
ils y en a qui manquent dans les rangs, mais je vois toujours les mêmes soces.
La rue nous berce mais ces avenues nous brisent.
Tout ce béton nous baise et son vice nous canalise.
On était cinq, aujourd'hui on est plus que quatre.
Faut faire le deuil, c'est se que me répète mon psychiatre.
Comment tourner la page, comment trouver le courage de lâcher prise et de toucher le fond sur naufrage.
Loin des regards je me retrouve à pleurer ton absence,
mais rien peut transparaître dans ma nouvelle résidence. Quand on les dérange, c'est ici qu'ils nous rangent. Derrière ces barreaux, la culpabilité me ronge. Si j'avais fermé ma gueule, ravaler ma fierté, il y aurait pas eu d'embrouilles et tu serais encore sur tes deux pieds. Mais comme d'hab j'l'ai ouvert et comme d'hab tu m'as couvert. A cause de mon orgueil, tout le monde en a souffert. Putain ce que tu me manques, nos souvenirs me hantent. A cause de moi, tes rêves et tes espoirs se fragmentent. Ils disent "Les meilleurs partent toujours les premiers" alors on se voit dans une éternité, je serais dans les derniers.

PŘEKLAD

Bylo pět hodin není nic lepšího, nebo že bychom měli.
A hrstka snů a svět, který není nám.
Tak jsme se spálit tu děvku života na obou koncích.
Je to díky mým soces jsem stála.
Na TV mluví o nás v jejich jednáních.
Ale k tomu je potřeba mít žil od začátku.
Ponecháno na nás, máme vytvořený vlastní rodiny
i když se slova Vary, TOPO zůstává stejný.
Prostřednictvím let Dívám se vpravo nebo vlevo,
jsou chybějící z řad, ale vždy objevit stejné soces.
Ulici s kameny, ale tyto cesty jsme přestávku.
Nic konkrétního jsme se líbat a my vice kanálů.
Bylo to pět, nyní je více než čtyři.
Potřeba truchlit, že mi říká, že je můj psychiatr.
Jak otočit stránku, jak najít odvahu pustit a klikněte dole na ztroskotání.
Sejde z očí jsem pláč vaší nepřítomnosti,
potit se ale mohou do mého nového domova. Při narušené, že je tady, že jsme hodnost. Za těchto barů, vinu gnaws mě. Kdybych skončila mých úst, vlaštovka moje pýcha, tam by bylo žádné problémy a budete i nadále na své dvě nohy. Ale jako obvykle j'l'ai otevřena jako obvykle a na něž se vztahuje mě. Protože moje hrdost, každý má utrpělo. Putain ce que tu me manques, naše vzpomínky strašit mě. Protože mi, že vaše sny a vaše naděje rozbít. Říká se "Nejlepší vždy jít první" když se domnívá, věčnost bych být v konečném znění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Koho máte nejraději ??

Niu 23.2% (129)
Pulpa 21.4% (119)
Silenzia 9.9% (55)
Spirita 11.4% (63)
Vinnieho 11.5% (64)
Nicole 10.6% (59)
Foxy 11.9% (66)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama